STITCHED je audio série, ve které se ponoříme do vzkvétající evropské módní krajiny. Mluvíme se značkami, výrobci a odborníky o všem vyrobeném v Evropě.
V našem prvním díle navštívíme sídlo společnosti Devold of Norway, dědictví vlny od roku 1853. Hrdá norská značka je známá svými etickými úplety – místní výrobou v Itálii, stejně jako vlastní továrnou na pletení v Litvě. Hovořili jsme s Marií Flakk, ředitelkou značky a členkou představenstva společnosti Devold, a kreativní ředitelkou a zakladatelkou sesterské značky OAD Ponoříme se do italských výrobců vzorů, díky nimž je hrubá vlna pohodlná, a jaké to je vést dědictví pletených výrobků. Pokračujme v tomto vláknu.
Maria Flakk : Kdy chcete, abych začal, 1853?
Roos : Možná jen krátká verze toho, jak jste se sem dostali.
MF : Začalo to v roce 1853 Olem Andreasem Devoldem v Sunnmøre, regionu se spoustou drsného počasí, spoustou rybářů. Moje rodina koupila Devold v osmdesátých letech. Jsem čtvrtá generace. A posledních třicet let tu značku budujeme. Nyní si vede opravdu dobře, ale na začátku bylo obtížné správně komunikovat o našem dědictví. Bylo to více o výkonu a sportu a ne nutně o složitosti vlny a technik pletení.
To je místo, kde přišel OAD. Devoldova mladší sestra vychází o něco moderněji. Je to krok, o kterém s rodinou přemýšlíme už asi 10 let. A konečně jsme minulý rok uvedli na trh kompletní kolekci podzim/zima 2023. Posledních pár let jsem vedl jejich produktové a marketingové oddělení. Mnoho stylů má kořeny ve stejné historii a dědictví a má stejné vzory jako my v kolekci Devold.
R : Rád bych trochu lépe porozuměl vašemu výrobnímu procesu.
MF : V devadesátých letech jsme přesunuli výrobu z Norska do Litvy. Postavili jsme vlastní mlýn a dnes tam pracuje téměř 400 lidí a velký tým. Vlnu získáváme přímo z farem na Novém Zélandu – nejlepší merino vlna na světě je z Nového Zélandu a Austrálie. Dříve jsme odebírali z více zemí, ale kvůli změně klimatu nedostáváme mikrony, které potřebujeme. Pracujeme také s programem ovce na nákup. Takže můžete vysledovat svůj svetr zpět na farmu, odkud vlna pochází. Odřízli jsme prostředníky a máme přímé vztahy s našimi farmáři. Posílají do naší továrny v Litvě, kde vlnu spřádáme a pleteme – to je pro Devold.
Pro OAD používáme norskou vlnu k pletení velkých svetrů. Aby byla o něco měkčí a všechna vlákna byla dlouhá a pružná, pracujeme s různými technikami praní a úpravami, které nejsou škodlivé. Vyzkoušeli jsme mnoho aviváže s našimi výrobci a problém je, že buď to zákazník vypere znovu, nebo to není udržitelné. Nechceme používat chlór nebo používat něco jako nylonový povlak, protože nylon není přírodní vlákno a zničilo by to náš příběh. OAD je víc než jen značka. Je to pro nás také projekt, abychom prozkoumali, co je možné v rámci udržitelné textilní výroby. Můžeme vzdělávat, co dělat, co nedělat, jak se o tyto produkty starat, aby vydržely po generace?
R : Mnoha vašim zákazníkům visí ve skříních kousky Devoldu od jejich rodičů a prarodičů. Proč trvají tak dlouho?
MF : Je to v kvalitě vlny, ale také v tom, jak se vyrábí, včetně řemeslného zpracování a povrchových úprav. Můžete mít skvělá vlákna, ale pokud to není dobře poskládané, stejně se to rozpadne. Jistě, můžete si koupit neuvěřitelné nové stroje a v dnešním průmyslu se toho děje tolik, ale stále potřebujete dovednosti lidí, abyste těmto strojům porozuměli a jak s nimi správně pracovat.
Starší lidé v našich továrnách to mají v prstech způsobem, který je velmi těžké naučit. Koupili jsme staré stroje z třicátých a čtyřicátých let pro jejich vynikající výkon. Tyto stroje již nevyrábějí, protože jsou časově náročné, což je mnohem dražší. Některé luxusní značky si mohou stanovit cenu, jakou chtějí, ale lidem to ztěžuje nákup těchto produktů. Takové uvažování o udržitelnosti u nás opravdu nefunguje, protože pak je to jen pro pár.
R : Můžeš nám říct více o svém italském návrháři vzorů Olmesi Carrettim?
MF : Se společností začal spolupracovat před více než 30 lety a vytvořil mnoho z našich bestsellerů. Je skutečným odborníkem na vlnu a pletací techniky a mnohem víc než designér, když se ho zeptáte: chce v produktu sdělit duši a ducha místa nebo příběhu. Jednou jsem mu například ukazoval starou fotku svetru, o kterém jsem si myslel, že je inspirativní, ale řekl ne, protože měl ruský vzor a musel být severský. Pokaždé, když navštívím Olmesovo studio, dá mi něco ze svých archivů. Je pro nás i pro společnost velmi důležitý.
R : Zmínil jste, že vlna jako surovina se mění.
MF : Náš vztah k ovcím se vyvíjel tisíce let, ale když se podíváme na nejnovější genové modifikace, které jsme začali používat jako lidé, není cesty zpět: ovce merino se dnes musí ostříhat, jinak budou produkovat stále více vlny. Známý je příběh z Austrálie, kde se ztratila ovce, a když byla o tři roky později nalezena, vypadala jako mrak. Měl na sobě tolik kilo vlny, což ho asi strašně bolelo a bolelo. Tyto ovce byly vyšlechtěny tak, aby dobře produkovaly, takže se to samo od sebe nezastaví.
Můžeme chovat způsobem, který přispěje k tomu, že přirozeně ztrácejí vlnu. Jak můžeme zvrátit škody? Jak můžeme učinit proces udržitelnějším pro ovce a nakonec pro průmysl? Je zajímavé vidět, jak se věci v tom prostoru pohybují.
R : Devold i OAD jsou součástí trendu nearshoringu. Jaké jsou výhody umístění vašich továren v Itálii a Litvě?
MF : Nemyslím si, že je správné předpokládat, že jen proto, že se něco vyrábí například v Bangladéši, je to ze své podstaty špatné. Ale asijské země mají z nějakého důvodu špatnou pověst a já si myslím, že hlavním problémem je, že nejste dost blízko, abyste mohli vidět, co se děje. Rozhodli jsme se být v Evropě, abychom mohli mít blízký vztah s každým. Naši dodavatelé opravdu chtějí pomoci. Jsou to docela malí výrobci, většinou rodiny, a také do toho investují. Říkají nám: Pracovali jsme na tom tak dlouho a začíná to vypadat úžasně. Znají nejlepší dodavatele příze a pomáhají nám propojit se. A když pro nás Olmes pracuje, potřebuje se dotknout a musí osobně říct, co produkt potřebuje. Přes volání Zoom to nefunguje.
R : Devold a OAD jsou hrdí na své norské dědictví.
MF : Vedle Dánska a Švédska jsme byli vždy nejmladším sourozencem. Byli jsme chudí a nikdy jsme neměli vyšší třídu jako oni. Jediným průmyslem, který jsme měli, byl rybolov, protože pouze 3 % norské půdy byla obhospodařovatelná. Takže naši lidé cestovali nahoru a dolů po pobřeží, aby se živili rybolovem. Byli by pryč měsíce a měli s sebou jeden, možná dva páry oblečení. Mluvíme o dlouhověkosti. Některé z Devoldových prvních kusů byly upleteny tak pevně, že byly téměř větru a voděodolné. Museli jsme žít s přírodou a jejími ročními obdobími. Potřebovali jsme oblečení, které nás před tím ochránilo, a tenkrát byla vlna jediná věc, kterou mohli použít.
Každý Nor vyrostl s vlnou. Nosíte ho těsně u pokožky a je to první věc, kterou dítěti navlékneme. Každý ví, jak je dobrý a že je lepší než syntetika: dýchá, nezapáchá, reguluje tělesnou teplotu, je přirozený, udržitelný. Vlna je součástí toho, co děláme tak dlouho. Miluji svou historii a miluji svou vlnu.